Sledujte strhující příběh o stalkerovi s černou minulostí, který čelí nástrahám ve strašlivé Zóně...

23. Část

28. ledna 2012 v 16:56 | DS Team |  Příběh Sergeje L. Andropova
"Ale! Kdopak se nám to probudil!" přerušil Daniel konverzaci a obrátil se ke mně. Samuel usrknul kávu a rovněž se na mě podíval.
"Pojďte k nám, my vás nekousneme," řekl Daniel, když viděl, jak nerozhodně stojím ve dveřích. Posadil jsem se na dubový špalek naproti oběma vědátorům. Oheň plápolal na malém ohništi a příjemně zahříval celou místnost.
"Dáte si kávu, příteli?"
Když jsem od Samuela přijímal šálek, poprvé jsem si uvědomil, jaký věkový rozdíl mezi oběma muži je. Zatímco Daniel měl tvář vrásčitou a pokrytou bílým vousem, druhý vědec byl sotva čtyřicetiletý.
Oba je spojovala umírněná nálada a jakýsi druh laskavosti.
Starší vědec se náhle napřímil.
"Samueli, představuji ti svého nového přítele…" odmlčel se.
"Vousáč," vyhrknul jsem mezi doušky kávy.
Starý vědec pozdvihl jedno obočí, ale nic neříkal.
Sevřel jsem nabízenou ruku a mladší z obou vědců, kterému ruka patřila, se na mě laskavě usmál.
"Samuel Dmitrij," představil se.
"Vousáč…" opakoval jsem, trochu nesvůj. To jméno mi vypadlo z huby dřív, než to mozek stačil vyhodnotit. Raději jsem sklopil zrak a upil trochu voňavé kávy.
Zdálo se, že ani jeden z vědců nic podivného nepostřehl. Daniel se ujal slova.
"Právě jsme se tu s panem Dmitrijem bavili o mém objevu… říkal jsem vám o něm?"
"Podzemní prameny," pozvedl jsem maličko zklamaně obočí. I tak jsem byl rád, že došlo ke změně tématu.
"Ano! Víte, je to vlastně velký objev, poněvadž to značně zjednoduší život v okrajových oblastech Zóny. Už teď se ve vesničkách kopou speciální studny…"
"Vlastně se kope jediná - tady ve vesnici" skočil mi do řeči Samuel. Starý vědec po něm káravě loupl očima, ale umlknul. "A ještě ke zlosti místního obchodníka."
"Cože?" nechápal jsem. "Proč by to zrovna obchodníka mělo trápit?"
Vědci se na sebe s úsměvem podívali. "Prodává lidem vodu. Navíc čistá voda je jedním z prostředků k výrobě vodky. Ethanol je v této oblasti celkem levná záležitost, takže s pramenitou vodou by tu každý mohl vyrábět alkohol a následně ho prodávat. Tak to alespoň tvrdí obchodník."
Přístup žárlivého podnikatele mi připadal trochu přitažený za vlasy, nicméně jsem se zaradoval - aspoň můžu prodat něco ze svých věcí.
"Své věci máte támhle," pokynul Daniel k napůl shnilé skříni. Jakoby ten staroch uměl číst myšlenky…
_ _

Ze všeho nejdřív jsem zkontroloval obsah batohu.
Našel jsem všechno přesně tak, jak jsem to tam naházel. Dokonce i artefakt tam zůstal neporušený. Skoro jsem si myslel, že jsem vědcům křivdil, když jsem objevil o stěnu opřené vybité AK-74 s vysunutým zásobníkem. V komoře sniperky taky ani smítko střelného prachu. Ať si ukousnu hlavu, jestli předtím nebyly nabité.
"Dovolil jsem si prohlédnout a zběžně vyčistit vaše zbraně, zatímco jste odpočíval," odpovídal Daniel na můj tázavý pohled. "Samuel naznačil, že by nebyl problém na vaší útočnou pušku sehnat vhodnou optiku, když vaše odstřelovací puška nedisponuje…" Co si to ten plesnivej stařec…!
"Hej!" skočil jsem mu rozčileně do řeči. "Ty se jenom tak hrabeš v mejch věcech a ještě ti vůbec nepřijde trapný se s nima chlubit svým kamarádíčkům?!" Vědec se zamračil a tvář mu zrudla hněvem a možná také studem.
"Pane, vyprošuji si ten arogantní tón! Kdybych chtěl ukrást vaše věci, nejspíš byste je už nikdy nenašel, co myslíte? Navíc, nebýt mé lékařské pomoci, nejspíš byste v tuto chvíli v křečích škemral o pomoc svými zpěněnými ústy! Vaše zbraně byly zanesené bahnem a prachem a ke všemu měly komory zalepené krví. Mohl jste si je vyčistit sám. Snažil jsem se jenom pomoct."
"Pomoct? Vy jste se snažil pomoct? Tady v Zóně? Ha, ha, promiňte, ale myslíte, že jsem úplný idiot? V Zóně není nic zadarmo." Na mysl mi přišlo krátké přátelství s Vousáčem. Otázky nicméně zůstali viset ve vzduchu.
Vědci po sobě nervózně pokukovali. Možná to bylo tím, že jsme právě nasupeně dobíjelsniperku, ale možná měli jiný důvod… Nakonec Daniel sklopil zrak.
"Nemá cenu se hádat," řekl smířlivým tónem. "Pravda je taková, že se spolu se Samuelem chystáme na výzkum okolí a…"
"A potřebujete opici, co vám bude krýt záda," dokončil jsem za něj.
"Tak bych to zrovna neřekl, ale v podstatě…"
"Omlouvám se, ale nebudu nastavovat prdel pro páreček vědátorů, pídících se po svých hovadinách…" Závěr cvakl a náboj se dostal do komory. Přehodil jsem pušku přes záda a sáhnul po AK-74. Vážně bych si na něj mohl pořídit optiku…
"Pane… Vousáči, vy nechápete důležitost našeho bádání!" Vědec málem žadonil. "Díky němu lze značně zlepšit…"
"Je mi jedno, co chcete zlepšit. Sežeňte si většího kreténa."
"Tady nejde o to, co chceme, tady jde o vědu…"
"Vážně?" Výsměch se dal v mém hlase doslova strouhat. Vědec zase malinko zrudl a přiostřil hlas.
"Copak chcete věčně žít v těhlech," udělal rozmáchlé gesto, "s prominutím, sračkách?! Kdyby se náš výzkum ukázal jako správný…"
"Kdyby?" skočil jsem mu do řeči.
"Mohli by tady růst zdravé stromy a obilí." O Danielův hlas bych si teď mohl nabrousit nůž. Bylo mi to jedno.
"Je mi u prdele vaše pátrání. Potřebuju prodat pár věcí a zmizet odsud. Půjdu na sev…" Po poslední větě jsem měl chuť si ukousnout jazyk. Do teď mlčící Samuel se na mě upřeně zahleděl.
"K Plniči…" vyhrknul. Zpražil jsem ho pohledem.
"Prostě na sever," odsekl jsem. "Je vám prd po tom, kam jdu."
"Ano, Vousáči, samozřejmě. Je nám jedno, kam putujete." Daniel mluvil rychle, stručně a poněkud odměřeně, pokud to vůbec dokázal. "Nám stačí jen střelecká ochrana před mutanty a stalkery. S anomáliemi si dokážeme poradit. Vlastně s námi budete víc v bezpečí, než kdybyste putoval sám. Nezdržíte se déle, než jeden dva týdny a odměna bude…"
"Dva tejdny? Tak to se děte bodnout!" Zásobník zaklapnul na místo a byl zvláštním kontrastem k mému neveselému smíchu. Útočnou pušku jsem hodil na záda.
"… deset tisíc rublů," dokončil starý vědec hlasem plným zadostiučinění.
"Cože?"
"Slyšel jste." Daniel si mě se zájmem prohlédnul. Váhal jsem. Opravdu jsem na okamžik zaváhal, takového jsem ze sebe dělal idiota. U stalkera je to ale omluvitelné… Aspoň jsem se o tom sám sebe snažil přesvědčit.
"Ne," zněla má pevná odpověď nakonec. "Musel bych se oběsit na nejbližší stromě, kdybych se nechal najmout, jako nějakej čokl. Jako chladnokrevnej žoldák… Stejně pochybuju, e bys u sebe měl takovou sumu, vědátore." Nato jsem se obrátil a rázně odcházel ke dveřím. Za chůze jsem si oblékal batoh.
"Dobře." To slovo se mi doslova propálilo do zadního mozku. "Jen běžte, je to vaše volba. Budete rád, když své harampádí prodáte za pár stovek. Doufám, že si své peníze jaksepatří užijete a koupíte si za ně spoustu krásných kancelářských sponek." Vědec se vůbec nesnažil zakrýt posměch. Naopak.
Zastavil jsem se na prahu a pevněji sevřel rukojeť útočné pušky. Pažba byla dost silná, aby rozbila lebku mladšímu vědci. Starý se sotva hýbe, jemu bych mohl snadno prostřelit hrudník…
Těla bych nezakopával, tady se vražda stejně neřeší. Určitě by u sebe měli spoustu artefaktů, a pokud starý nelhal, tak i deset tisíc rublů… stejně je to nějak přemrštěná částka.
Jako chladnokrevnej žoldák, přehrával jsem si vlastní slova.
Boženčino tělo svinuté na zkrvaveném linoleu. O kus dál leží krví potřísněný nůž, vytrhnutý z prsou. Otec, s rozpáraným břichem, bezmocně plácající holou rukou do vlněného koberce. Otřásl jsem se, jako by se na mě usmála anakonda.
Nakonec jsem jen zaskřípal zuby a vyšel otevřenými dveřmi na ranní vzduch. Teď žádné zabijení. Slunce se právě rodilo za potrhanými mraky…
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 jilda jilda | 28. ledna 2012 v 19:20 | Reagovat

orgasm

2 dambor dambor | 28. ledna 2012 v 22:04 | Reagovat

to je blbec :(

3 slavik slavik | E-mail | 29. ledna 2012 v 1:04 | Reagovat

som zvedavi na dalši diel ako sa nakoniec rozhodne :)

4 Shade Shade | 30. ledna 2012 v 4:42 | Reagovat

[2]: Presne tak =)

5 Dave Dave | 5. února 2012 v 16:40 | Reagovat

Bože taková příležitost, to je takovej vůl :D

6 Chnapo Chnapo | 7. února 2012 v 15:35 | Reagovat

To je vol vsak za 10000 rublov... ach skoda no

7 Majo Majo | 7. února 2012 v 23:40 | Reagovat

Akeho hrdinu zrazu zo seba robi, ale v skutocnosti sa podla mna boji, vsak ledva vie ochranit vlastnu prdel ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama