Sledujte strhující příběh o stalkerovi s černou minulostí, který čelí nástrahám ve strašlivé Zóně...

Druhá Černobylská katastrofa – Začátek konce III.

4. července 2012 v 22:41 | Štefan Strapek |  Povídky ze Zóny

3. Část

Červená záře začala pomalu ustupovat a nás zalilo sluneční světlo. Zastavili jsme se, abychom si oddechli. Zbyli jsme tři. Jeden měl zlomenou nohu a já měl něco s kotníkem. Rozhodli jsme se po zkušenostech z večera nikde netábořit a co nejrychleji najít cestu ven odsud a vrátit se na základnu.
Procházeli jsme beze slova kolem lesa. Včera když jsme tudy přijížděli, mělo jehličí krásně zelenou barvu. Dnes to vypadalo, že celý les uschnul. Odloupl jsem nožem kůru, ale míza normálně proudila. Že by další vliv záření na flóru?? Co teprve fauna…
Po dvou hodinách pochodu a kličkování mezi anomálkama jsme zahlédli skupinu nejspíš lidí. Přes optiku sniperky jsem rozeznal nějakou přeživší skupinu vojáků. Vystřelil jsem signální světlici a skupina se stočila směrem k nám. Přicházelo k nám sedm vojáků a několik vědců, kteří přežili výbuch v podzemních krytech.
Utábořili jsme se, rozdělali oheň a vojáci začali vytahovat z batohů kusy masa. Plukovník, který přišel s nimi, vyprávěl, že je cestou napadla skupina zmutovaných zvířat, nejspíš prasat. Byly dost útočivý a jednoho chlapa zle potrhaly. Z nich je tedy to maso… Neměl jsem nejmenší chuť jíst maso nějakýho mutanta ale hlad je hlad. Vědci měřili úroveň radiace v mase, ale nenaměřili téměř žádné hodnoty. Mutaci tedy nezpůsobila radiace ale nějaký neznámý druh záření uvolněný při výbuchu. Půjčil jsem si mapu, kterou zběžně načrtávali a zapisovali do ní anomálky a intenzitu záření. Ale moc sem se v ní nevyznal.
K hranici zóny nám zbývaly asi tři hodiny cesty. Došli jsme na nějaký kopec, kde radista konečně chytil signál a naladil frekvenci základny. Ale nečekalo nás nic dobrého. Ve sluchátku se neustále opakoval hlas "Kdo z vojáků se vrátí, bude zastřelen jako dezertér. Dokončete misi! Dokončete misi!!" Okruh posluchačů ustrnul. "To se snad zbláznili?!"povídá plukovník. "Zkus naladit nějakou skupinu". Po nekonečném šumění se konečně ozval hlas: "Přijďte všichni na severozápad do vesnice zakreslené v mapě". "To je za horizontem, dvě hodiny pěšky" prohlásil plukovník. "Jdeme".
Přicházeli jsme do polorozpadlé vesnice, kde panoval čilý ruch. Vojáci stavěli opevnění mezi krajními domy. Stály tu obrněnci, dva tanky a dokonce helikoptéra. Z největšího domu se stala strážená zbrojnice, kde jsme odevzdali přebytečný a nafasovali chybějící zbraně a munici. Nechali jsme se ošetřit a šli jsme se konečně najíst a vyspat. Po téměř dvou dnech konečně v bezpečí…
Oheň hořel jasným plamenem a kruh posluchačů se za tu chvíli pěkně rozrostl. Dopil jsem svůj hrnek vodky a protáhl si nohy. "Proč jsi odešel z Povinnosti?" zazněl dotaz zahaleného stalkera, který postával opodál a hřál si ruce nad hořícím sudem. "Znáš ten pocit, kdy ti poroučí někdo, kdo přitáhl z venku a v Zóně byl sotva měsíc??" "Rozhodl jsem se žít v zóně na vlastní pěst". Znal jsem místa, kde se nacházeli artefakty a zbraně připravené v záloze. Z Povinnosti jsem si taky odnesl spoustu map a zkušeností. "Povídej dál něco" ozval se někdo a kruh kolem ohně souhlasně zahučel. "Dobře ale ne dneska. Jdu se vyspat… mám toho za celej den dost".
Nad nedalekými kopci se začala zvedat mlha, kterou prořízlo jasné vytí pseudopsů. V zóně se rodil další den. Kdo ví, pro někoho možná i poslední…
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Autor Autor | 7. července 2012 v 20:24 | Reagovat

Příjmám návrhy na další povídku ;) svoji představu mám, ale pokud bude mít někdo lepší nápad na pokračování... ;))

2 Slavik Slavik | 9. července 2012 v 19:36 | Reagovat

Skupinku vedcou napadnu upiry/banditi a zo zakladne bude musiet na pomoc dobehnut zopar vojakov. :)

3 Wolf Wolf | 20. července 2012 v 21:40 | Reagovat

Svoboda nebo povinnost objeví základnu a ty oni musí bránit

4 Autor Autor | 7. srpna 2012 v 21:50 | Reagovat

Tak už bych měl zase něco napsat :D

5 Slavik Slavik | 11. srpna 2012 v 2:17 | Reagovat

Tiež si myslim :D

6 javo javo | 23. února 2013 v 14:06 | Reagovat

na zakladnu pride hlavny hrdina denniku stalkera

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama